"To jste se na něm podepsali..."
Takové a podobné byly reakce na až zas ne tak neobvyklé jméno našeho chlapáka.

Můj muž je nakloněn francouzským buldočkům.
Můj děda byl houslista a dirigent.
Ono to zdánlivě nesouvisí. Když mi ale někdy začátkem našeho vztahu muž řekl, že by chtěl mít někdy buldočka HUGA, opáčila jsem, že to nejde, protože Hugo byl můj děda a že by to máma neunesla, že se tak jmenuje náš smradlavý hnusák buldoček.

A pak jsem byla těhotná :o)
Myslím, že i kdyby se nám narodila holka, museli bychom ji pojmenovat Hugo. Tak jsme se sžili s jménem mého břicha.
Narodil se kluk a ejhle. Všichni, tedy nejen my s mužem, ale i moji rodiče, jsme měli problém tomu miminečku říkat jeho jménem.
JENŽE! On začal být takový, že se k němu to jméno hodí víc a víc...

Jestliže Vám prarodiče říkají, že neobvyklým jménem dítěti ublížíte, budou se mu ve škole smát a pokřikovat na něj, nebojte se. Vaše zodpovědnost není v tom, vybrat jméno, ale vychovat tak kvalitního člověka, aby bylo jeho jméno ostatním milé. Aby jeho přátelé měli rádi to slovo, které označuje konkrétního člověka.

Třeba mi jednou Hugo přivede domu svoji přítelkyni Kunhutu. To jsem zvědavá, co napíšu za příspěvek pak:o)
Eva.