Ahoj,
také jsem nečetla všechny příspěvky a zde je moje reakce.

Jsem přesně taková, jako Sylva - rozhodla jsem se pro naprosto přirozený porod... nejvíce mě přesvědčila kniha Znovuzrozený porod od Michaela Odenta (doporučuji). Můj manžel i já jsme "přírodní" lidé a náš názor byl skoro stejný. Můj názor je, že žena je schopná porodit sama dítě - zvířatům v přírodě taky nikdo nediktuje co a jak... samice si zaleze do soukromí a tam vklidu vrhne... Všechno je otázkou psychiky. Vzhledem k prvnímu porodu jsem se nakonec rozhodla nikoli pro porod doma ale ve Vrchlabí - taky si to tam můžu přeci ošéfovat sama a co kdyby... jenže... z ničeho nic bez varování mi praskla plodová voda v pět hodin večer a kontrakce nastaly po chvíli po pěti pak už i třech minutách. Manžel byl v práci... co teď? Moje máma šílela - odešla voda, teď půjde dítě... já si "vzdělaně" tvrdila, že porod trvá deset hodin. (ověřila jsem si to u své soukr.porodní asistentky i u svého kamaráda porodníka). Druhá máma chtěla volat sanitku. Manžel přijel za hodinu a půl. Naložili jsme se do auta a jeli. Před Prahou mě stihly zádové kontrakce a tak jsem se rozhodla zajet za svým kamarádem porodníkem do Podolí - jen aby mi řekl, jestli do Vrchlabí dojedu. Vyběhla jsem po schodech na příjem, kde jsem ho chtěla nechat vyvolat. Ale když jsem tam byla, chtěli mi naměřit ozvy. Ani to nestihli, protože po druhé kontrakci v ordinaci mě doktorka vyzvala, že se na mě podívá a kupodivu, jako prvorodička jsem po dvou hodinách už rodila. Seskočila jsem ze stolu a šla na porodní sál. Manžel běžel za mnou. Kamarád porodník za námi. Kupodivu konstatoval, že už vidí vlásky. Předem jsem mu v mezikontrakcích řekla, že si nepřeju žádné léky ani před ani při ani po porodu a že nechci ani nástřich hráze. Tlačila jsem, když mi říkal můj manžel, ačkoliv porodní sestry mi to říkaly obráceně...tlačit, když mi s mužem odpočívali a naopak. Při stahu jsem se prohnula dozadu, ačkoliv personál říkal zabalit se do klubíčka a prostě jsem si tam křičela, kňučela, plakala a škemrala jak se mi zachtělo, i když sestra si přikládala k puse prst se pšššš...

A co z toho vyplývá? Chtěla jsem rodit přirozeně a rodila jsem tak - v sedě na porodním polohovacím stole...podle svých potřeb. Byl to nejkrásnější zážitek v mém i v manželově životě. Dítě mi chtěli odnést, ale můj muž mi rozepl halenku (nestihla jsem se ani převléknout) a dal mi jí k prsu ještě umazanou - ale naší.

A přeci jsem nakonec byla ráda, že jsem tam byla... děloha se odmítla zavinout a velmi jsem krvácela. Než mě můj kamarád zašil a vyndal ze mě tamponádu, vyteklo půl litru krve. I přes to, že jsem nechtěla jsem si nechala píchnout injekci a dát si pískovou cihlu na břicho - protože tohle bolelo víc, než samotný porod. A personál v porodnici? Myslela jsem, že je to všude strašný, ale v ÚPMD jsem byla moc spokojená - do okamžiku, než mi sebrali dítě, že jej budou osvěcovat proti žloutence. Dva dny jsem jí měla jen na kojení a proplakala jsem to. Měla jsem depku, že nemám ani dítě, ani manžela u sebe a skoro jsem ztratila mléko.

Takže když se příště rozhodnu mít dítě, chtěla bych rodit doma (s asistentkou u sebe) a autem před domem.