Musím se pousmát (nic ve zlém) tomu, jestli se dá Vojta cvičit i se zdravým mimi... Máme se synem odcvičeno 18 měsíců, teď mám nové miminko a modlím se, abychom cvičit nemuseli. Ono je to cvičení hodně náročné a to nejen proto, že většina dětí zoufale pláče. Musíte mimi udržet v přesně správné poloze, jinak cvičíte zbytečně. No a k tomu často potřebujete nejen obě ruce, ale třeba i předloktí, hrudník... někdy jsem si připadala, že syna doslova zalehávám... No a když cvičíte třeba 5krát denně jako my, a cvičí se na naho, je to náročné nejen na nervy ale i časově. Na druhé straně to po tělesné stránce fakt pomáhá (nevím, zda to nezanechává stopy v dětské psychice, některé děti se nechtějí od mámy přechodně ani chovat, když s nimi cvičí, mají strach z každého vysvlékání) Syn byl silně hypotonický s výraznou predilekcí a dnes nemá z ortopedického hlediska vpodstatě nic. Asi to chce nechat dítě diagnostikovat kvalitním fyzioterapeutem či neurologem a cvičit uváženě, jen v nezbytných případech.