Víš, Kamilo, já to předem rozpoznat neumím, do které skupiny bude moje dítě patřit, do té v pohodě, nebo do té druhé. Že se v některých případech cvičí i s dětma, s nimiž by to nebylo tak docela nutné, je pravda, proto se snažím vybírat si doktory, kterým můžu věřit v jejich úsudku (a nepodezírám je z nahánění bodů) - rozhodně to jako laik neposuzuju sama.
Ovšem trochu víc košer by mi připadalo, kdybys jim rovnou na té kontrole řekla, že doma necvičíš - z takového a makového důvodu. Třeba by ti doporučili něco jiného (šetrnější rehabilitaci, plavání, co já vím) nebo by řekli, OK, přijďte se teda ukázat za měsíc, za půl roku, nebo nechoďte, nemá to cenu.
(Pokud pacient přijde a rovnou mi řekne - vaše léky mi nedělaj dobře, nechci je brát, můžem konstruktivně spolupracovat. Pokud si ode mě nechá předepisovat další a další balení, která si ani nevyzvedává, a já ne základě špatných vstupních informací mám upravovat léčbu, výsledky tomu odpovídají.)