Ahoj,

ještě nikdy jsem se podobné diskuse nezúčastnila, ale po přečtení vašich článků jsem se rozhodla říci k tomu své. Osobně si myslím, že vůbec nezáleží na věku. S mým přítelem jsme přes čtyři roky. Oba dva jsme se dohodli, že se příští rok vezmeme. Takže spolu budeme pět let. Strašně bychom chtěli dítě. Ani si nedokážete představit jak. Když se o tomto někde zmíním, všichni si klepou na čelo, prosím tě, vždyť je ti dvacetdva, co blázníš, zkazíš si život. Nenašla jsem v celém okruhu mých známých jedinou spřízněnou duši, která by mě podpořila (samozřejmě myslím duševně ne finančně). Jsem z toho dost smutná. Samozřejmě můžete namítnout, že na nich to přeci nezáleží, ano v tom souhlasím. Když jsem ještě chodila na střední školu, taky jsem říkala první dítě budu mít nejdříve v 25. Dřív ne. Nedokážu říci kdy přesně se to ve mně zvrtlo, najednou vím, že do 25 to nevydržím. Přitom se nic nestalo, myslím jako, že nikdo z mých blízkých mimčo nemá, že by mě ovlivnil, nedokážu říci kdy a proč, ale jsem prostě jiná. Můj přítel si z toho dělá srandu a říká, že mé biologické hodiny tikají. Takže můj osobní názor je takový, že můžete plánovat, můžete stoprocentně tvrdit, dřív jak ve 29 ne a pak to bude všechno jinak. Nezáleží na věku, ale na konkrétním vztahu a dané situaci.

Zdravím všechny maminky a přeji hodně zdraví pro ně a jejich ratolesti a doufám, že se k vám již brzo připojím.

Lucka