Když jsme s manželem uvažovali o tom, kde přivést na svět naše miminko byli jsme víceméně rozhodnuti pro trutnovskou porodnici, neboť byla v nedávné době rekonstruována a je vybavena na velmi vysoké úrovni. Pak se nám ale dostala do rukou knížka Partner u porodu od Penny Simkinové a my jsme byli opět na počátku rozhodování, neboť po návštěvě trutnovské porodnice jsme rozhodně neměli dojem, že by zde respektovali přání rodičky tak, jak to slibují na svých internetových stránkách. Proto jsme se rozhodli navštívit porodnici ve Vrchlabí. Už prvním překvapením bylo, že i v době letních prázdnin zde běží cvičení pro těhotné maminky, do něhož jsem se ihned zapojila. Problém nebyl ani s účastí na předporodním kursu. Z toho jsme nakonec stihli pouze první sezení, ale i tak jsme si potvrdili, že jsme na správné adrese.
Ve chvíli, kdy už jsme jeli do porodnice "naostro", věděli jsme, že se nemusíme bát kyselých úsměvů, nepříjemných procedur, lhostejnosti a manipulování ze strany personálu porodnice. Porod našeho chlapečka probíhal bez komplikací a celkem rychle za účasti mého manžela, dvou porodních asistentek a paní doktorky Korbelářové. Ti všichni mi dodávali sílu ve chvílích, kdy jsem měla pocit, že už to takhle prostě dál nejde, a to vše v klidu a pohodě bez zbytečného stresu. Plánovaný porod do vody se nakonec neuskutečnil, neboť mi teplá voda příliš oslabila kontrakce. Následná poporodní péče neměla chybu. Všichni se chovali skvěle včetně dětské paní doktorky Marty Kuželové, která měla tu nevděčnou úlohu, že nás musela obeznámit se zdravotním problémem našeho Jiříčka. Šlo o určitou srdeční aritmii, a tak musel být hned druhý den ráno odvezen na klinické vyšetření do Hradce Králové. Tam naštěstí manželovi sdělili, že je chlapeček v pořádku a že se to může po porodu stát a brzy se to upraví (měli pravdu). Zkrátka a dobře cítili jsme se tu jako doma. Manžel byl s námi na pokoji po celou dobu pobytu v porodnici, a tak si i on mohl vychutnat první společné chvilky s naším chlapečkem a nemusel se od nás po porodu odloučit, jak je tomu ve většině porodnic zvykem. Celkem dobře nás tady i krmili, a tak se nám po těch čtyřech báječně strávených dnech ani nechtělo domů. Bylo to poprvé, kdy jsme nespěchali domů z nějakého zdravotnického zařízení. Těším se, že i naše další děti přijdou na svět v pohodovém prostředí porodnice ve Vrchlabí, ze které zdejší personál vytvořil skvělou oázu klidu, pohody a usměvavých lidí v dnešním střeštěném světě. Moc jim za to všichni tři děkujeme.