Mne tento článek evokoval ještě jednu myšlenku. Je vždy bio rodina lepší než náhradní ( viz. názor, že lepší než Babybox je sociální pomoc matkám v nouzi )? Sama pracuji v ústavním zařízení NRP a nad výše zmíněným již pár let přemýšlím. Nynější snaha státních orgánů je, aby se děti, i když jsou ze závažných důvodu z rodin odebrány, s biorodinou stýkaly pokud možno co nejčastěji. V praxi to pak vypadá, že dítě jede na víkend či prázdniny do holobytu bez elektřiny, nikdo se o něj nestará, zpátky se vrací hladové, občas zavšivené...Ale kontakt s rodinou je zachován. Teď jen, jestli je to ku prospěchu věci. Dítě sice má identitu, ale také si do života nese ne zrovna ideální představy o fungování rodiny. Nebyly by pro takovéto děti lepší hostitelské či pěstounské rodiny, které mu dají něco do života? Samozřejmě v kombinaci s občasnou krátkodobou! návštěvou rodičů? Sama nevím...Co na to vy ostatní?
Vím, že tento můj názor se může zdát někomu jako velká odbočka, ale dle mne to spolu docela souvisí. Matka cítí, že další dítě nezvládne ( doma již tři má ), ale soc.prac. jí nabídnou finanční pomoc, na kterou se nechá zlákat, ale péči o děti časem přestane zvládat a děti skončí tak jako tak v ústavních zařízeních, jen nebudou právně volné a i kdyby byly, budou starší a tím i hůře umístitelné do nové rodiny. Možná jsem pesimista, ale po několika letech práce v tomto oboru jsem o podobném schématu u většiny případů přesvědčena.