Trošku mě nadzvedla věta, že vidíš v práci terénních sociálních pracovnic mezery. Reaguji na to, protože vím, že takto smýšlí velká část nezasvěceného obyvatelstva. Je pravda, že je to vše zase asi o konkrétních pracovnicích, ale jestliže budu generalizovat, tak mám za to, že je zde v ČR nastaven špatný systém soc.-právní ochrany. A posledním hřebíkem do rakve tohoto oboru bylo to, že jako agenda přešel na pověřené městské či obecní úřady.

Pokuste se dobře vykonávat tuto profesi, když jsou Vám dennodeně házeny klacky pod nohy (např. nespolupracujícími organizacemi - třeba FOD, občany,atd.) a jste vnímáni svým zaměstnavatelem především jako úředníci, kteří by se měli nacházet za svým psacím stolem , případně v terénu, ale tak aby dopředu přesně věděl, kde se pohybujete, a zcela určitě v rámci své pracovní doby. Po pracovní době raději, ani ťuk.

Takže se dennodeně pohybujete mezi tlakem ze strany rodin - klientů, které mají určité požadavky a zaměstnavatele, který má požadavky jiné.

Abych to shrnula: SPOD by neměla být pod městskými úřady, měli by ji řídit lidé, kteří mají jednak příslušné vzdělání a jsou v dané oblasti zkušenými praktiky (to by jste se divili co po reformě státní správy sedí na vedoucích místech :( ), no a řadové pracovnice by měly mít VŠ a zaučovací doba, kdy nemůžou samostatně vykonávat profesi by měla být min. 1 rok ( umíte si představit co za paseku může udělat 19 -20 letá absolventka, která má praxi třeba 1 měsíc a má se rozhodnout zda u konkrétního dítěte navrhne či nenavrhne nějaké výchovné opatření - třeba ústavní výchovu?)
Takže ty mezery v SPOD jsou, nicméně za ně nemůžou sociální pracovnice, takže nás prosím neodsuzujte, takhle to v ČR bohužel funguje.