Vsichni vime, ze je velmi tezke pochopit zivotni zkusenosti, ktere jsme nezazili na vlastni kuzi, at uz jde o ty osobni ci spolecenskou zkusenost. Nekdy ale muze takovou zkusenost zprostredkovat umelecke dilo. Mne otevrel oci a srdce pro svet neslysicich vynikajici nemecky film Za hranicemi ticha. (Jenseits der Stille. Byl natocen koncem 90 let je ovencen mnoha vavriny byl navrzen i na Oskara, ale nebyl to zadny kasovy trhak a tak nevim zda nekdy sel v Cechach). Je to pribeh jako ten Janin. Neslysici rodice maji dceru, ktera slysi, a nejen ze slysi je neuveritelne hudebne nadana. Take preklada rodicum a ucitelum, ale tak jak se ji chce. Vyroky upravuje ve svuj prospech. Je to film o dospivani, zrani a tom, jak rodice a deti mluvi jinou reci. Tady doslova. Je tam napriklad scena, kdy neslysici tatinek krici na svou dceru:"Zavri to radio, kdyz se mnou mluvis!" A ona mu znakovou reci odpovida:"Vzdyt ho neslysis, tak co Ti to vadi!" Otec v bezmoci srazi radio ze stolu....
Take jsem z filmu pochopila, ze jde skutecne o REC a ne jen jakesi "psani si" jinymi pismeny. Oni spolu mohou komunikovat jako my tady v cizine mezi lidmi a nikdo jim nerozumi. Mohou si delat vtipky o lidech, kteri sedi vedle nich. Mohou sproste nadavat a nikdo to nevi. Jana to hezky popsala. Lide si casto mysli, ze mluvite o nich, i kdyz to tak neni atd. Hrdinka filmu, i kdyz "nanavidi" postizeni svych rodicu a neslysici svet, je jim pritahovana. Kdyz se ji narodi mala sestricka snazi se co nejrychleji zjistit, zda slysi a ma pak v ni spojence...
Je to film o ruznosti a cestach pochopeni.
Take se za hranici meho pochopeni chtit planovane dite,ktere bude stejne jako ja ( a splni vsechny sny, ktere jsem si nesplnila ja).
To dosud nemel nikdo, ani ti pozehnani "normalni". Ale jakmile zacnete uvazovat o eugenice, o tom, ze to a to by se dalo vylepsit a to vyradit z "chovu", prat si od sveho darce spermatu modre ci cerne oci, urcite IQ a nadani v rodine ( to neni budoucnost, takove sparmabanky v Americe existuji darsi s nizkym IQ si neskrtnou), maji i ty maminky z Katcina pribehu "pravo" stanovit sva kriteria...Je to stejne moudre a eticke jako kterekoliv jine "tvoreni k obrazu svemu". Ale o tom uz bylo posano dost stranek. Vera S.