U nás 3-letá prohlídka proběhla stylem Vidí? Vidí.Slyší? Slyší. Barvy rozeznává? Rozeznává. Tak to zapíšeme. No a šli jsme domů. Ale jsem ráda, že jsme se zdrželi jen chvilku, protože Máťa doktory přímo nenávidí a kdyby ho chtěla z něčeho zkoušet, tak asi zboří ordinaci, jen by na něj sáhla. Už ale zná všechna tiskací písmenka,tak teď sháním slabikář, protože chce v učení pokračovat dál.
Jezdí na všem, co má kola, ale pořád má nejradši různá odstrkovadla, asi se na nich míň nadře než na tříkolce, nebo na kole.
A co se dárků týče, jednoznačně u něj vítězí dřevěné kostky, na kterých jsou rozstříhané obrázky, to vydrží skládat třeba hodinu, než dá dohromady obrázek a potom auto-popeláři.S tím si vymýšlí tolik věcí, že se nestačím divit, na co všechno se dá auto použít.Taky si rád hraje s kostkama, ale spíš chce, abych já skládala a on rozebíral. A abych nezapomněla, velkým oblíbencem je i dětský počítač. Jinak se ještě pečlivě stará o panenku, přebaluje ji, vozí a uspává.
Školka u nás zatím nehrozí, protože bez mámy nevydrží ani minutu, ale bude se snažit ho tam dát a ze začátku čekat někde v povzdálí a postupně pak odcházet, podle toho, jak si bude zvykat. Pokud mi to nepovolí, tak to nebudu lámat přes koleno a radši ho nechám ještě rok doma.