Moc vás všechny zase po dlouhé době zdravím. Koukám, že se všichni máte fajn, sndauž zase všichni zdraví...

My jsme taky v pohodě, minulý týden jsem Anince našla při koupání za uchem docela dost nanucané klíště, pořád se uklidňuji, že tam snad moc dlouho být nemohlo, denně ji sprchuji, češu... to bych si snad všimla. Naštěstí je očkovaná proti encefalitidě, nemá ani žádné rizikové příznaky (červený flek...). Stejně ale vždycky když si vzpomenu jak bylo nacucaný, tak mě poleje horko.
Druhá novinka - výrazně veselejší je, že Aninka už dva dny jezdní sama na kole (bez pomocných koleček). Pravda, rozjet se ještě neumí (to zatím neřeším) a brzdit taky moc ne (to denně trénujeme), ale jsem ráda, že už jí to jde. Teď už to musíme jenom pilovat.

Ve školce postoupila už do 3.třídy - je na to náležitě pyšná, takže teď je v Ptáčkách. Paní učitelky na mě působí bezvadně, lepší než ty vloni - a to jsem si vloni nemohla stěžovat.
Aninka si vybrala keramiku a flétnu, začínají příští týden. Kromě toho chodí dvakrát týdně po školce do Sokola, to byla moje podmínka, myslím, že jí všestranný pohyb jenom prospěje, koukala jsem, mají i malou kozu přes kterou skákají (no... snaží se).

Honey, já dělám taky na 7 hodin (od 7,30 do 14,30 h) - pokud tam moc nesedíš přesčas tak se to docela dá. Pravda, když Tomáš je pryč, vstáváme s ANinkou ve čtvrt na 7 - to je pro nás pro obě smrtelná hodina a odcházíme ve třičtvrtě na 7 abych ji do sedmi odvedla do školky a mohla vyrazit do práce. Fakt je, že půl třetí je pro mě svatá, všichni to vědí a já odcházím.

Tak hezký podzim všem...