Protože jsem při očekávání druhého dítěte byla nucena pro malování porodního sálu v Krči vyhledat porodnici vinohradskou, musím se podělit o chvílemi hrůzné zážitky a ostatní varovat. Prvním šokem byl stav šestinedělí, neboť jsem si připadala jako na stavbě. Polovina patra je zbořena, hygiena šílená, hluk, a protože pracuji ve zdravotnictví, nechápu, jak může tento provoz schválit hygienik. Druhým šokem je chování personálu. Staniční sestra na porodním sále připomíná gestapo z televize. Dalším šokem byla odbornost některých lékařů, kteří přesto, že sloužili v noci porodnickou službu se báli víc než já. Připadalo mi, že vidí porod poprvé. Největší hrůzu jsem měla z toho, že hrozil klešťový porod a v sestavě služby se nenašel nikdo, kdo by ho uměl provést, jak jsem vyslechla tajně z jejich rozhovoru. Nastal šílený strach o dítě. Dalším hororem bylo setkání s primářem dětského oddělení. Protože mám už druhé dítě, některé jeho rady mě přímo šokovaly, protože byly úplně opačné než ty, které jsem dostala před dvěma lety v Krči. Že dítě se nenechává odříhnout, nenosí se kojenecké podprsenky, kojí se málem ve stoje, nebo v sedě, přímo na poporodním poranění a ostatní nesmysly. Příště už nikdy a raději v zájmu mého zdraví a zdraví dítěte snad budu raději rodit doma. Nebyl to opravdu žádný rozdíl. Nikdo si mě nevšiml, dokud jsem sama neupozorňovala na postupující porod. Přeji vám šťastnější ruku při výběru porodnice.