poslechnou ty jinak velmi dobře míněné rady - ač jsem již ve svých téměř 33 letech "zasloužilá" mamina tří dětí /13,11 a 7.měsíců/, velmi dobře si pamatuji, jaký maratón nastal u nás doma v okamžiku, kdy jsme se rozhodli pro další mimi - a to mi relativně o nic nešlo, mohla jsem při jistotě těch dvou předchozích klidně čekat, jestli do toho spadnu nebo ne...ale nečekala. Kromě hltání literatury a zásobování organizmu vitamíny, měření teploty a výpočtů toho nejsprávnějšího dne, jsem se proměnila v sexuální dračici, kterou ani můj jinak velmi aktivní partner nepoznával /musela jsem to prostě mít potuplované, přestože moudré rady tvrdily opak/. Jaké štěstí, že se mi potřetí v životě podařilo otěhotnět hned "napoprvé". Neumím si představit, co by se dělo, kdyby ne.Všechny ty skoro maminy plně chápu a všem moc přeji, aby to měly tak jednoduché /dnes už to mohu tvrdit/, jako já.

Jolma