Dobrý den!Na tyto stránky jsem zabloudila náhodou.Před sedmi dny mě čekala kontrola ultrazvuku, byla jsem v 10 týdnu těhotenství.Paní doktorka mi řekla, že netluče srdíčko a tím se plod nevyvíjí.Ta věta že musím na potrat mi změnila život.Na miminko jsme se s manželem moc těšili, měl to být náš první potomek.Nejhorší na tom je ta bezmocnost.Bolest potlačuji pořád ve svém srdci a chce se mi křičet.A je pravda že po zákroku jsem se cítila prázdná, bezmocná a zároveň naštavná na celý svět(proč já?).Měla jsem štěstí že v nemocnici na pokoji se mnou byla jedna paní, která to kdysi dávno prožila a má dva krásné kluky.Hodně mi psychicky pomohla a tímto bych jí chtěla moc poděkovat. A taky bych chtěla poděkovat Vám co jste vytvořili tyhle stránky a hlavně popřát všem hodně zdraví a brzké potomky.