Když už tak kecám, podělím se s vámi o úžasné štěstí, přímo rozkošnické orgie, které prožívám poslední týden večer co večer... před týdnem jsme totiž provedli v bytě velké změny. Menší mimi bylo prohlášeno za dost velké, aby mohlo spát v pokoji se svou starší sestrou a opustilo naši manželskou ložnici. Jelikož ale ložnice byla veliká, zatímco dětský pokojík naší Jitušky řádově menší, provedli jsme to včetně výměny pokojů. Byla to fuška (my patříme k těm, kde při zatlučení hřebíku do zdi jásají, že zase pro svůj domov něco udělali:))), ale vyplatilo se. Elišátko je nadšeno, její hračky nezamořují obývací pokoj v té míře, co dřív, ale hlavně!
V nové ložnici mi vede k posteli elektrická šňůra, a k ní je připojena lampička. Když si večer chci číst, tak zalezu do postele, zachumlám se a čtu si. Když na mě jde spaní, nemusím vstát a jít si lehnout do studené postele někam jinam! Jen natáhnu ruku, odložím knížku a blik! Tma, a můžu spát! Blaho! Po dvou letech těžké předspánkové čtecí abstinence, zpestřené kopanci rostoucí Elišky, která obvykle neomylně vycítila, že jdu spát, a dožadovala se místa vedle mě a později přímo mého místa, neboť půlka postele už byla jejím nočním rotacím malá, se cítím jako v ráji. A navíc ta malá příšerka od okamžiku přestěhování spává celou noc a budí se až ráno či k ránu! Úžasné!