Přeji všem krásný jarní den!
Moc děkuji autorce za skvělý článek.
Vzpomínám si jak všechno "probíhalo" u nás. Poznali jsme se před 13 lety a po mé promoci jsme plánovali svatbu.Ovšem člověk míní,příroda mění.Na konci 4.ročníku VŠ (po 2,5 letém soužití)jsem zjistila, že budeme mít miminko.Vzali jsme se a říjnu se narodil náš Jiřík.Školu jsem nepřerušila a s miminkem odpromovala.Když si to promítám zpět, sama se divím, jak jsem to všechno zvládla... Za téměř další tři roky se narodila Martinka.
Zažila jsem chvíle, kdy jsem si říkala, zda jsem měla děti v "pravý čas", jestli jsem o "něco" nepřišla...
Nepřišla jsem o nic, naopak děti můj život obohacují každý den a nedovedu si představit, že bych je neměla!
Je mi 33 , manžel má 38 a naše "koblížky" moc milujeme!