Ahoj, prostřednictvím těchto řádků bych prosila o pomoc, co dělat, když člověk po roce a půl zjistí, že byl obelhávaný. Je mi 25 let a až na pár letmých vztahů jsem zažila jediný, skutečný pocit toho, že se mám o koho opřít, s kým se poradit a kdo mne povzbuzoval nejen při studiu¨, sportu a práci. Jsem zdravotní sestra a svoje srdce jsem dala klukovi, který se vážněji zranil a při té autonehodě zemřel muž, který ji zavinil. Cítila jsem, že tomu klukovi musím pomoci nejen s fyzickou, ale i psychickou bolestí. Díky tomu jsme zjistili jak moc jsme si blízcí. Byl to první člověk kterému jsem věřila a ke kterému jsem se nebála se fyzicky přiblížit. Věřila jsem mu. Bylo mi s ním krásně, jeho doteky a tolerance mi dodávaly energii, kterou ve své práci skutečně potřebuji. Už několik měsíců bojuju se ztrátou. Celou dobu mi tajil závazek a najednou úplně přetrhl kontakt.Jen po sms odepsal na otázku proč už si nepíšem a nevidíme se, že má závazek který mi tajil. Žádný stud, žádná sebekritika, žádný pocit viny. Strašně mě to vzalo a už delší mám blok vůči chlapům. Prostě jednou jsem uvěřila, dala srdce, byla opravdu štastná a to mi nebylo přáno.