25.5.2006 se nám v porodnici ve Šternberku narodila dcera Martinka. Bylo to plánovaným císařským řezem ve 38. týdnu, protože mám vrozenou vadu páteře a spontánní porod mi lékaři zakázali. Na rozdíl od Olomoucké porodnice, kde o mně prohlásili, že jsem hystrerka, jelikož každá žena může porodit spontánně (ačkoliv jsem měla doporučení od ortopeda),ve Šternberku byli milí a plánovaný císařský řez vzali jako samozřejmost. Při operaci mohl být partner v přesálí operačního sálu a dcerku viděl pár vteřin po narození a ihned po zvážení mu ji sestřičky daly pochovat, zatímco mne na sále zašívali. Na šestinedělí byly sestřičky naprosto úžasné, měly pochopení pro bolesti i nadhled při poporodních depresích, nejúžasnější byla sestřička Marcela Jurečková. Když jsem neměla mlíko, pomáhaly mi sestřičky, abych neupadla do ještě větších depresí a když malá křičela hlady, vzaly si ji na noc na novorozenecké oddělení. Skvělé také bylo,že návštěvy mohou přicházet celý den a tatínek může být s maminkou i přes noc (připlatili jsme si za nadstandart). Všem maminkám malou, ale milou porodnici ve Šternberku vřele doporučuji, já sama jsem z Olomouce a tady bych už nikdy do porodnice nešla!