Ahoj, zdravím při pondělku! Jsem ráda, že se někdo ozval. Včera jsme s manželem měli válečnou poradu a rozhodli jsme se, že letos bude pod stromečkem mobil. Odoláváme mírnému tlaku už od 5. třídy a je fakt, že už bylo pár situací, kdy by se hodilo, aby ho měl. Bydlíme v příměstské vesnici u Hradce Králové. Jezdí k nám sice MHD, ale jen jednou za hodinu. Tomáš chodí na orientační běh a na tréniky jezdí přes celé město. Často se stane, že se v lese "zapomenou" a autobus mu ujede a já jsem pak celá nesvá... V létě je to lepší, to jezdí na kole. To samé je o víkendech, když jezdí na závody nebo soustředění. Bohužel budeme muset koupit mobil i mladšímu synovi, protože by z toho asi měl smrt, kdyby ho měl jen brácha. On se tak pořád snaží být jako on. Je mu deset a i s ním teď vlastně řešíme dopravu na trénink, protože začal hrát házenou. Jedno ale vím už teď, do školy si ho brát nebudou. Mají to do ní kousek, takže žádný problém. Chci aby si uvědomili, že to není hračka a vstupenka mezi vyvolené, ale možnost spojení v případě potřeby. Už jste taky řešili otázku mobilu? Jinak CD přehrávač dostal Tom k narozkám a teď stále posloucháme Kabáty. U Tomáše se taky docela trefíme, když koupíme nějakou stavebnici. On je to od malička takový montér. Kupujeme obligátní Lego nebo Merkura. Ten teď vede. A jak jste na tom s módou? U nás zatím problémy nejsou, ale kolegyně v práci už mě straší, že si ještě užijeme. Zatím nosí bez problému co dostane. Tak zatím ahoj, musím začít pracovat.
Radka