My jsme prožili šikanu na vlastí kůži.V lednu 2007 to bude přeně rok co jsem zjistila,že má dcera Páťa je šikanovaná.Když jsem to zjistila chodila do první třídy a bylo jí šest let.Šikanoval jí kluk o tři roky starší a to nejen ve škole,ale i v okolí domu kde bydlíme.Šikana trvala skoro třičtvrtě roku než jsem na to vůbec přišla.Začala jsem řešit podezření na šikanu,měla psychologické posudky,které šikanu dokazovali,ale škole to bylo málo.Když jsem já zařídila sezení se školou a rodiči agresora byla jsem označena za lhářku a upozorněna,že pokud budu někde zmiňovat,že na škole je šikana bude na mě podáno trestní oznámení.Navíc jsem byla obviněná,že to moje dcera je provokatér a šikanuje onoho chlapce a já,že v zápalu jakési nenávisti vůči rodině chlapce se snažím jejich rodinu dostat.Šla jsem plačky na policii a chlapce udala.Ano měla jsem výčitky a naše rodina tím trpěla(okolí se nepochopitelně odtáhlo).Okamžitě jsem změnila školu a onu školu podala na ČŠI stížnost.Než se vyřídilo a potvrdilo byla jsem za lhářku má dcera byla ponižovaná a s mou mladší dcerou Terezkou jsem byla slovně napadena přítelkyní rodiny agresora,včetně omezování domovní svobody.Naše rodina byla vláčena pomlouvána a napadána slovně a písmně na internetu.Byla jsem sledovaná na každém kroku a to i kdž jsem vezla dceru do nové školy.Dokonce ze strany matky agresora a její přítelkyně došlo k pokusu o obeznámení paní ředitelky nové školy s mým údajným pomstychtivým jednáním.Jak to dopadlo?Policie schledal chlapce vinným v plném rozsahu obvinění,když do staré Páti školy přišla vyšetřovat šikanu paní ředitelka obrátila a podala také trestní oznámení,z ČŠI nám přišl výsledek k šeření postupu školy,kde se jasně píše,že škola pochybyla.Chlapec kvůli nízkému věku nebyl odsouzen.Škola kam Páťa chodila a kde nám nikdo nepomohl má nyní skvělou prevenci proti šikaně,okolí se pomalu dostává do normálu,ale moje dcera si do budoucího života nese hrůzný zážitek ze šikany(házení kamenů,kopání,mlácení,ponižování,sprosté nadávky...)Terezka si naštěstí nic nepamatuje,ale podle slov psychologa na ní určitě zanechá následky to čeho musela být svědkem a já má nadále problémy s prudící kamarádkou matky agresora,takže se budem stěhovat.Do dnešního dne dcera sama odmítá jít ven pokud je tam agresor a malý agresor mlátí jiné šestileté holčičky,jenže po našem případu a jeho průběhu už se nikomu nechce ho konfrontovat,protože se lidé bojí vyhrožování a napadání přátel a rodiny agresor.Policie případ uzavřela a s napadením nemůže hnout přesto,že byly zničeny vstupní dveře našeho bytu.Nemají důkazy a nadávky a výhružky (internetové)nesjou zatím trestné stejně jako obtěžování a nahrané útoky na mou osobu,které nemůžu použít,protože nemá souhlas těch co nás napadali.To nemluvím o tom,že dodnes se dívám kdoza mnou jede,protože mimbylo vyhrožováno nevlastnímotcem agresora,že mě smete ze silnice(měla jse řidičák sotva půl roku) a o tom,že jejich přítelkyně se sice o to pokusila,ale nám se nic nestalo takže opět žádné pádné důkazy.Teď mi řekněte jestli má cenu se šikanou vůbec něco dělat.Ze začátku jsemsi myslel,že ano po útocích jsem si myslela,že nemá,ale nakonec jsem založila blog o dětské šikaně a snaží se v něm lidem poradit jak mají postupovat,když se jim stane něco podobného jako nám.Páťa naštěstí nezanevřela na školu i když musíme používat speciálnímetody(výchvoné) kvůli její šikaně.Pokaždé když má strach tak zvrací a to samése děje i když jenervozní,nebo rozrušená.Přesto,že jsme vyhráli,tak jsme vlastně nic nevyhráli.Proč to píšu?Aby si někteří uvědomili,že boj se šikanou není žádná sranda a že mnoho ztratíte a pokud to nedotáhnete do konce jako mi tak to děláte naprosto zbytečně.A i po tom konci konec vlastně ani není.