no stejně by bylo lepší vyjádření někoho nestraného. dovedu si to stručné vyjádření představit po zkušenostech s radami typu pletete si na sebe bič...,ale jsem spíše zaujatá
právě jsem uložila synka do kočáru a za hodinu vyrážíme na kontrolu cvičení. nějak se mi to nezdá a nevím kde dělám chybu. snažím se co můžu a nějak to nejde. kluk je lepší pak zase hodí ypátečku.posledních 14 dnů je vůbec nesnesitelných nebo mně už dochází magi. má být co nejvíc na zemi,tam se ale vzteká když mu to nejde, a dopomoc také vyvolává nevrlost jak u cvičení. stává se ze mne stroj který tohle vše dělat může podle rad odborníků...pak mě za čas přepadne lítost že takhle to už nejde dál. kluk jenom brečí nebo mručí. já jak bych projevila trochu citu tak se hroutím,také není dne abych si nezabrečela.jsem zvědavá jak veselé dítě z něho bude. dřív se mimo cvičení smál, dnes už to tak není. já se už také nesměji.