Už jsem sem jednou psala a to na začátku září - rodila jsem 28.8.06 dvojčátka.
Pořád trvám na tom, že personál byl skvělý a já moc spokojená, jsem jim za všechno moc vděčná, zvláště sestřičkám a doktorům na JIPCE - tam problém nebyl.
Vadí mi jedna věc a to uspořádání maminek po porodu. Tedy maminky které rodily v termínu a miminko měly hned u sebe si na nic stěžovat nemůžou, já ale ano. Děti mi odnesli hned po porodu na Jipku do inkubátorů a mě odvezli o patro níže na normální gynekologické oddělení, kde jsem byla na pokoji se dvěma 60letými ženami po normální gynekologické operaci. Naštěstí jsem s nimi strávila jen jednu noc a pak jsem měla pokoj několik dní jen pro sebe (paní byly na Jipce po operaci) než se zase vrátily. Nicméně jako nopovočené mamince, která byla ještě v šoku po předčasném a velmi rychlém porodu, bylo po psychické stránce, jakoby ani těhotná nebyla a neporodila. Děti jsem u sebe neměla, poslouchala jsem vzdychání paní po operaci a připadala si dost blbě ve dnech, když jsem měla odstříkávat mlíko odsávačkou každé 2,5 hodiny i v noci. Nejen že jsem je rušila(odsávačka vydávala rachotivé zvuky), ale bylo mi trapné vytáhnout prsa a odsávat mlíko - soukromí žádný. Na tomto oddělení byly i pokoje ve kterých ležely budoucí maminky, byly tam na udržování a také asi 3 maminky, které měly stejně jako já děti na JIpce. Nechápu proto, proč nemají vyhrazený pokoj pro takovéto maminky, které by si po porodu mohly být navzájem oporou a mohly by si povídat o svém těhotenství, porodu a dětech na jipce. Brala bych taky, kdyby třeba takovéto maminky daly na pokoj s nastávajícími maminkami, hned je to v nemocnici veselejší, než na pokoji se staršími paními po operaci.
Další věc mi vadila v době, kdy mě přijali zpět do nemocnice na Mateřský pokoj u Neonatoligckého oddělení. Tam se s námi nikdo nebavil o kojení, tam se jen mlíko odstříkávalo, ohřívalo a podávalo dětem v lahvičce. Je pravda, že já mlíko skoro neměla žádný, ale vůči jiným maminkám, které ještě mlíka měli dost, to bylo také nefér. Byli jsme tam za prosklenými dveřmi jakoby v izolaci, na šťasné maminky s dětmi jsme koukaly přes dveře - nemohli k nám ani rodiče, jen manžel - chápu že jsme měli jiná hygienická opatření než děti narozené v termínu, ale připadalo mi to přehnané - nesměli jsme děti ukázat ani přes tyto dveře, musely být jen na pokoji a nemohli jsme s nimi ani po té chodbě kousek jít. Také se nás vůbec netýkaly přednášky o kojení, opruzeninách, starání se o děti a v den propuštění s námi také nikdo neposeděl a nepobavil se tom, co bude až budeme doma. Dostali jsme jen propouštěcí zprávu, kterou nám pečlivě vysvětlili a šlo se domů. Jen závistivě jsme koukaly na maminky, kterých se tyto diskuse týkaly a když jsem žádala o pomoc v oblasti kojení (jak docílit většího množství mléka), byla jsem sestrou odkázána na sestřičky na "mém" oddělení - asi by se jí něco stalo, kdyby mi odpověděla - vše šlo jaksi mimo nás.

Až budu příště těhotná, půjdu zase rodit do Olomouce, jen moc doufám, že to nebude zase předčasný porod a tentokrát si pobyt v porodnici užiju se vším všudy, co k tomu patří.