Při čtení článku "Rodila jsem v USA" jsem neviděla rozdíl v tom, co prožila pisatelka v USA a mezi tím, co jsem prožívala já před třemi lety v Brně. Několik drobných rozdílů bylo: lékařku jsem měla jen jednu a nemohla být u porodu, což není moc výhodné, ale musela by se asi naklonovat, aby stihla být u porodu všech pacientek. To "roztahování noh" jsem také nezažila, ani nevím, jestli je to běžné, ale až do příjmu na porodnickém odd. se to nekonalo.
Porodnice to bylo něco jiného, tam těch rozdílů bylo několik. Jako vyděšená prvorodička jsem si "střihla" také jeden planý nástup, což bylo mé štěstí, protože jsem si při tom vyplnila veškeré formality, které bych asi při tom správném "nástupu" asi nebyla schopná vyplnit. Personál sestřiček byl úžasný, horší byl pan doktor, který mne přijímal - drsné způsoby, vykázal manžela a jal se mne vyšetřovat "na sucho", bylo to nedefinovatelné... Klystýr jsem po poradě se setrou absolvovala také a opravdu je lepší. Poté jsme obývali krásně zařízený pokoj, jak popisuje pisatelka, podobný - tv, polohovací postel, vana pro cvičení, míče... chybělo pouze sociální zařízení (to už tam nyní mají). Sestřičky byly hodné a do ničeho mne nenutily, vše probíhalo přirozeně. Vše proběhlo v pořádku i s nástřihem. Syn byl po narození ihned u nás s manželem. Pravdou zůstává, že nejsou jednolůžkové pokoje, jsou dvoulůžkové, ale nebyl problém. I když uznávám, že děti byly hodné a spaly téměř celé 4 dny do propuštění. Hořkou kapkou byly sestry na tomto odd., které se chovaly jako na manévrech. O 6.00 budíček, stlaní postelí, protože přijde pan primář, přitom jsme byly vyhnány potupně z postele a musely všechny věci ze stolků uklidit, protože... no běs. Obědy tu byly "vhodné" pro kojící matky - čočka, kyselé zelí.... Ale zážitek to nijak nezkazilo. Ze sester jsme měly srandu ( tedy z těch co nás takto terorizovaly) a jídlo nám nosili manželé. Chtěli bychom s manželem druhé dítě, a pokud to vyjde, tak chci rodit opět v této porodnici - Brno-Bohunice- byla jsem tam spokojená a doufám, že ne sama.