Jani nikdo nepopira, ze mit dite jako samozivitelka je nesmirne tezke.

Cela situace, pokud se mlada zena ocitne v jinem stavu a jeji partner ji "v tom necha", je velice zla a jakekoli rozhodnuti zenu vzdy poskodi. At potrat( myslim, ze nejde dost dobre zapomenout), nebo adopce, ktera rovnez zanechava velkou psychickou jizvu, nebo zivot s ditetem a boj s kazdou korunou. Zvlast ted, kdy socialni odbory skrtaji vse co mohou.

Jen pokud bych mela rict svuj pocit( bezdetne zeny, ktera vzdy po diteti touzila-takze take sci-fi)i pres to, ze si asi clovek casto rekne, ze mohl mit karieru, penize, nebo jen normalni rodinu, a trochu stesti, vetsinou by uz by nemenil. Kdyz se zeptas jakekoli matky a ona bude naprosto uprimna, jen malokdy Ti rekne, ze by byla radeji kdyby se dite nenarodilo.

A pokud se tyka odsuzovani zen, ktere se rozhodnou pro potrat, jen hlupaci je nejak odsuzuji, lide bez citu bez zkusenosti bez jakekoliv predstavy, ze by se totez mohlo stat i jim. Sama velice odsuzuji jen muze, kteri z situace proste odejdou, jako by se nic nedelo. Toto je podle meho mineni amoralni. A zena jen tezko muze vzdy pocitat s tim, ze muz ktereho miluje, ji opusti pokud otehotni. S tim, ze se takto zachova nekdo koho zena miluje, nemuze proste uverit. Laska byva tak silny vztah,ze si zadne rezervy a pocitani co kdyby... nedelame. Myslenka na to, ze by se zachoval amoralne ten, koho milujeme je proste neprijatelna. Pochopitelne, ze by si partneri o teto moznosti meli otevrene promluvit, ale kazda antikoncepce muze selhat, a prijmout myslenku, ze pokud ke tomu dojde, partner se na nas proste vykasle, nedokaze unest zadna z nas.Takze tolik tedy muj nazor k tomu coby kdyby...

Co ovsem povazuji za naprosto bizardni, je to, ze jsou odsuzovany zeny, ktere se rozhodnou sve dite po porodu nechat adoptovat. Myslim, ze na sve dite nikdy nezapomenou a vzdycky doufam, ze najdou utechu v tom, ze diteti daly to nejlepsi, domov a vse, co mu nemohly dat samy.

Mozna, ze i tohle je sci-fi, ale myslim si, ze by se skrty meliy delat jinde nez na rodinach, na samozivitelkach, na prispevcich pro financne narocne diety pro nemocne deti atd. Pripada mi to vse velice krute a velmi lituji, ze nemam nejmensi moznost jakkoliv pomoct. Proto jsem take uvedla minuly odstavec, pokud by zenu nutil k potratu nasilnicky partner, nebo rodina a ona sama by chtela dite porodit a nechat adoptovat, nebo vychovat, tak toto je jedno z reseni, a velice lituji, ze i ostatni. zvlast financni potize nejsou lepe resitelne.

Takze pokud muj odstavecek vyznel naivne, omlouvam se, nechtela jsem se nikoho dotknout, jen se zminit o jednom reseni pro ohrozene tehotne zeny.
Je mi skutecne lito, ze nemohu udelat vic...