Rodila jsem poprvé a na Obilňáku letos v červenci a tuto porodnici jsem si dobrovolně vybrala. Ze strany lékařské péče - (plánovaný císař) nemohu říci nic než perfektní (krom toho, že mi do mé zdravotní karty omylem vložili údaje, že jsem diabetička a mám vyoperovanou ledvinu, což chválabohu není pravda a o čemž se mi je podařilo nakonec přesvědčit), ale proč jsou sestry na poporodním (netvrdím, že všechny, ale minimálně nadpoloviční většina) tak neochotné, arogantní a některé doslova zlé? Po císaři mi dítě celý den nepřinesly na kojením, tudíž se netvořilo mléko, pak malý dostal žloutenku a šel pod lampu, byl spavý, když jsem po 6-8 hodinách urgovala kojení, tak mi řekly, že je nemám otravovat, že spí a až se vzbudí, tak mi řeknou. Tak jsem na ně zvonila a dožadovala se kojení, s naštvaným výrazem mi otevřely a vpustily dovnitř se slovy, že se právě teď probudil, tak si ho nakojte (mléko pořád nebylo, malý plakal a hubl) a pak ve vedlejší místnosti pomlouvaly ostatní maminky. Z porodnice jsem odcházela totálně rozhozená s oparem a původně jsem si chtěla jít stěžovat šéflékaři, ale pak jsem si srovnala přístup na pooperačním u Dr. Belkova, kde, ač je dělí pouze 1 dveře, je to jak v jiné nemocnici (pořádek, vlídné a slušné chování), takže mi došlo, že zakopaný pes bude nejspíš u šéfa, který strpí, nebo je mu to jedno, jak to u něj na oddělení vypadá a jak se chovají jeho podřízení a potažmo i uklízečka, která bez pozdravu huláká na matky a mlátí dveřma). Dnes je mi z toho fakt smutno, že můj syn měl takový zbytečně stresový první týden života a slibuji si, že takový přístup a chování si už nikdy nenechám líbit.