Nel, já měla v květnu plánovanou sekci z oční indikace. Měla jsem ji naplánovanou 4.den po termínu, tj. v pondělí, ale Míša už chtěl ven a začala mi odcházet voda. Takže to bylo rzchle v neděli podvečer, bez klistýru a s plným žaludkem. Manžel ani nestačil přijet a už jsem byla na sále. Tam mě nejdřív všechno připravili, a až na konec jsem dostala celkovou narkozu (mám skoliozu). Nevím, jak dlouho ho vyndavali, ale asi jen malou chvíli, pak ho hned ukázali manželovi. Já se probudila na JIP, kapačka a kyslík. Asi za 2 hodiny, hned jak jsem registrovala, mi ho donesli ukázat, a aby si cucnul. Ráno hned vstát z postele a chodit, překlad na normál oddělení. Musím říct, že to byla ta nejhorší bolest, co jsem zatím měla. Při sebemenším pohybu jsem myslela, že umřu. Ale hlavní je pořád chodit, rozhýbat to. Pak se to prý rychleji hojí. Ale ta bolest je ukrutná!!!!! já potom hodně krvácela, měla jsem hemoglobin pod normu, dostala jsem horečku. Ještě min měsíc jsem cítila bolest v jizvě. A jak jsem měla mělo hemogloobinu - únava, bledost, nic jsem sama nezvládala, naštěstí tu byla moje mamka, tak mi pomohla.
Snad jsem na tom byla ale líp než holky, který musely nejdřív rodit normálně, a pak vysílený je teprve řízli.