Taky máme doma kočku, je jí teď už 10 let, takže jsme ji měli ještě před narozením Pepíka. Dokud byl maličký, vyhýbala se mu. Jen asi jednou jsem ji našla v jeho postýlce, když tam nebyl. Když byl Pepíkovi necelý rok, myla jsem mu vlásky, on u toho vždycky strašně vyváděl, kočka byla s námi v koupelně a jemným kousnutím do paty mi dala najevo, že mu nemám ubližovat. Takže ho normálně přijala za člena rodiny. Teď před ním utíká, Pepík ji sice miluje a hladí, ale občas dost drasticky. Je kastrovaná a očkovaná, chodí ven na zahradu. Ale kastrace jí hrozně změnila povahu - stala se z ní polštářová čičina, takže nedoporučuji.