Přidat odpověď
Čau holky,
tak my to zvládly s tou Bratislavou .... chlubím se, protože jsem tomu ve středu v noci přestala věřit.
Když je Robert pryč, tak Adélka spí se mnou, a ve středu v noci mne vzbudila, že jí bolí bříško, a do rána dvakrát zvracela :( Moc jsme se nevyspaly, ona byla ráno zelená jak sedma, vyzvracela mi pak ještě piškotu, co jsem jí dala, a teď co? Normálně bych s ní zůstala doma, ale byl konec měsíce, a já zastupuju tu kolegyni, co obvykle. Kdyby jenom měla volno, tak by jí šlo zavolat, ale ona byla v Rusku za manželem, který tam na služebce dostal infarkt :( takže nedostupná.
Já Adélku moc do školky tahat nechtěla, když jí nebylo dobře, ale do práce jsem musela .... takže jsem si jí vzala sebou a cestou se modlila, aby někde v metru nezvracela. Bylo mi do pláče, když byla tak bledá a slabá, a připadala jsem si jak nejhnusnější matka na světě :( Tak jsem v práci vysvětlila, co a jak, a hádejte, co mi řekla moje šéfová? A nemohla bys dát Adélku do nějakého dětského koutku v okolí? Myslela jsem, že upadnu ... omlouvá jí pouze to, že je bezdětná, a moje až (debilně) abnormální slušnost. Však ono se jí to časem vrátí.
Adinka byla v práci moc hodná, taky se necítila OK, takže si tam celou dobu kreslila, ani o ní nikdo nevěděl, a pak jí kolegyně v zasedačce složila dvě židle dohromady, sešly se mi nějaké bundy a vesty, a do toho jsme jí zabalily a ona tam pak skoro 3 hodiny prospala. Další noc už proběhla v pořádku, a protože jsem v pátek měla sice dovolenou (naplánovanou už nějakou dobu), ale ta kolegyně stále v Rusku, tak jsem šla do práce, jen na dvě hodinky udělat to nejnutnější, a zase jsem si vzala Adélku sebou. Po poledni nám jel vlak do té Bratislavy, tak to bych jí nestihla vyzvednout ze školky.
Cesta probíhala OK, a večer už jsme byly na Slovensku. Včera jsme půl den strávili na nákupech v shopping centru, pak jsme byli na vánočních trzích, bylo to nádherné, takové malebné, a ani nebyla moc zima. My s Robertem jsme se nacpali lokšami, langoši, bramboráky, kapustnicí, štrúdlem .... no měli jsme se jak prasata v žitě :) pardon za citaci, ale tak jsem se cítila :) ještě tady teď chroustám bratislavské rohlíčky (ořechové, mňam :)) Dnes v půl třetí už jsme byli v Praze, a zase byla cesta OK, takže jí už zítra dám do školky.
S dárky jsme moc nepokročili, ale ve čtvrtek přijede tchán, tak uvidíme, co donese on, abychom to zas neměli dvojmo.
Štěpánko, to mi je vás opravdu líto. Já beru už druhý měsíc tu autovakcínu, a musím zaklepat, zatím to vypadá dobře.
Všem marodům brzké uzdravení a všem hodně sil do předvánočního času.
Předchozí