Já neříkám, že to, že děti dost špatně čtou je problémem televize, ale je to díky tomu že všeobecně MÁLO čtou.
Když jsi narazila na tu dyslexii.
Disgrafické i dyslektické dítě by mělo číst co nejvíc, aby se u něj tato porucha minimalizovala.
Můj syn trpí touto poruchou. Naštěstí do malinka ležel v knihách a tak mu nevadilo, že jsme museli každý den nahlas číst. Cokoli, knížku, kterou měl rád, ale nahlas. Dnes je na střední škole a kdyby neměl papír od psycholožky, tak už nikdo nepozná, že je disgrafik (samozřejmě píše jako prase, ale už nevynechává písmena, píše správně) a ani to, že je dyslektik. Stálo nás to hodne úsilí, ale výsledek se dostavil. Myslím, že pouhé sledování televize by mu nic nedalo.

To, že sledování televize pomáhá naučit se cizí jazyk je věc všeobecně známá. Já chodím na angličtinu a sledování například zpráv v angličtině nebo poslouchání rádia považuji za součást výuky. Bylo mi doporučenou lektorkou. A hodně mi to dává.

Ale já jsem mluvila o malých dětech, které v dnešní době neumí vzít knihu do ruky, to že to je špatně, mi nikdo nevymluví. Pak nemají pořádnou slovní zásobu a neumí se vyjadřovat.

Jasně že se doma díváme na televizi, jasně že každý más svůj počítač, je prostě taková doba. Navíc děti ho potřebují kvůli škole, takže kdo má středoškoláka, je PC nutnost.