Jo, tak to my taky, ono nám nic jiného taky nezbude. :o)
Ale kdyby to šlo jen naučit neustálým procvičováním, to by v tom pravopisu mělo více lidí jasno (což nemá), ne? Já některé věci neovládám spolehlivě dodnes (např. velká malá písmena), připadá mi těch výjimek tolik, že se fakt jen řídím citem. A samozřejmě občas udělám chybu. Se synem se pravidla (poučky) o pravopisu učím vlastně teoreticky až teď. Psalo se mi bez nich taky dobře, ale zjevně to někdo potřebuje (např. můj syn). Jen si neumím představit, že když bude chtít napsat nějakou větu, bude si muset vyjmenovávat vyjm. slova a tvrdé-měkké hlásky (kvůli I,Y), říkat slova v jiném tvaru (kvůli párových souhlásek), nebo zjišťovat vzor podle něhož se slovo skloňuje... To přece není reálné.