šlo mi o to, že když se s dětmi řeší nějaká důležitá věc, jestli to není od věci sedět k nim zády, ale právě v otázce sexu(pro někoho kdo se stydí) se mi to osvědčilo, a nebo i když mají děti jiný problém, za který se stydí.
Vím, že to je i moje chyba, že se stydí, ale někdy to může vyjít i odjinud. Protože bydlíme dál od města, tak jsme často v autě na cestách za kroužky dětí a nebo k babičce (300 km), tak se i učíme slovíčka, nebo si zpíváme, někdy nadáváme, prostě děláme všechno, co jde dobře pusou. Horší je to na křižovatkách a když se musím soustředit víc, to ale většinou řeknu, že se bavit nemůžu a začnu až to jde.
Měla jsem jen trochu pocit, jako bych děti posadila třeba ke stolu zády. Ale taky si myslím, že to nevadí