Já jsem si hned říkal, že to radši nemám psát :-). Pohybuju se na tenkém ledě, protože jsem sám počítač nikdy nepostavil, dokonce ani neotevřel.

Mně to ale přišlo naprosto logické - pedagogický princip je pořád stejný - nejdřív elementární zkušenost, pak pochopení zákonitosti, pak zobecnění a aplikace na složité jevy. Od školy očekávám mimo jiné, že naučí děti světu a věcem rozumět, ne je jen užívat. Stejně jako jsme se ve fyzice učili teorii, ale na praktikách jsme stavěli jednoduché obvody, semafor, sirénu a co já vím ještě - vyzkoušeli si teorii v praxi a viděli, tohle je kondenzátor, to je odpor, takhle vypadá dioda, cívka... - měli z toho zážitek a hlavně získali reálnou ZKUŠENOST. Jen díky ní se dnes nebojím, když se nějaká elektrika doma porouchá se tomu podívat do střev a leccos si sám opravit nebo alespoň zjistím, v čem je problém. Samozřejmě úplně stačilo si osahat jednoduché principy - pračka, lednička, fén, žehlička, vysavač, alternátor v autě, dětská mašinka - to vše se dá z těchto principů odvodit a nemuseli jsme všechny přístroje kvůli tomu stavět.
S počítačem tuhle zkušenost bohužel nemám a i když ho uživatelsky zvládám myslím docela obstojně, nikdy jsem neměl pocit, že mu rozumím. Dokonce mám dojem, že čím pokročilejší verze Windows, tím méně jsem schopný této černé skříňce porozumět.

Je fakt, že pokud sis pod mým citovaným výrokem představovala, že by si dítě mělo postavit v 8. třídě notebook - a napsal jsem to bohužel tak, že to takovou představu asi vyvolávalo, tak chápu, že mne asi musíš mít nutně za ignoranta. Já jsem si představoval při "stavění počítače" neurčitě něco ve výše uvedeném smyslu (jednoduché obvody na praktikách fyziky), což mi připadalo docela realistické - nechtěj ale po mně, abych to popsal, fakt nevím, z jakých všech částí se počítač skládá. Vím jen, že zcela zásadní je větrák, protože díky přehřívání starý počítač nejčastěji padal :-).

Hezký večer Tobě i dětem, dnes končím,.