Muj manzel je puvodem turecky Kurd, zijeme v Rakousku... Ale jak asi vis, Turci jsou celkem uzavrena komunita, takze naprosta vetsina socialnich kontaktu, ktere tady mam, jsou zase s Turky. Myslim, ze s manzelem jsem mela velke stesti, protoze mlada holka si vetsinou neuvedomuje, do ceho leze, i kdyz se zamiluje do kluka od sousedu. Jde o to, ze muj muz je ateista, tim padem bylo a je mezi nami jasno. Ja taky nejsem zadny panbickar, uprimne receno myslim, ze clovek se zdravym sebevedomim nema potrebu stat se clenem jakekoli nabozenske skupiny, ale to je samozrejme kazdeho osobni vec.
Moje deti jsou zatim male, ale slavi Vanoce (u mych rodicu) i islamske svatky(u tchanu). Ramadan u nas nedrzi nikdo. Respektuji i cleny manzelovy rodiny napriklad v tom, ze veprove nevarim, pokud mame s manzelem chut na veprove, jdeme jist ven. Taky se snazim sve deti vychovavat racionalne, vysvetluji jim, jak je to s existenci Mikulase a podobne, pokud se muj syn pta proc on ma Vanoce a jeho stejne stary bratranec ne, tak mu pomaloucku vysvetlim, ze rodice jeho bratrance veri v jineho pana Boha nez dedecek a babicka, a ze ani jeden z nich to nemysli spatne a nakonec, jeho bratranec uz mel tento mesic narozeniny. Neni to az tak tezke to zpytlikovat, ale je opravdu potreba hodne respektu.
Myslim, ze ses rozhodla spravne, byla by urcite hloupost prijimat nabozenstvi jen kvuli manzelovi. Myslim, ze i on casem oceni tvoje rozhodnuti. Tim, ze zustanete v Cesku jsi v nesporne vyhode.
Jana
Jana