Prosím Tě, nechoď na potrat.
Mám kamarádku, se kterou jsem kdysi bydlela na kolejích, byla to temperamentní a veselá holka, ... byla v tak těžké situaci také, snad i horší, před půl rokem, její chlap jí sbalil věci a vyhodil na ulici, volala domů, a rodiče, kteří se v tu dobu rozváděli, se jí vysmáli, když jim sdělila zprávu o svém těhotenství, že si vymýšlí, aby se k někomu z nich mohla nastěhovat.
Šla na potrat, a je z ní psychická troska, která má za sebou několik pokusů o sebevraždu - ne kvůli chlapovi nebo rodičům, či kvůli bydlení,jediný důvod: výčitky svědomí.
Její rodiče teď jsou nešťastní, kdyby se to vysvětlilo, prý by jí oba pomohli, zezačátku by to bylo těžký, ale nějak by to šlo, .... zatímco teď - byla několikrát hospitalizovaná kvůli psychickým problémům, a pokusům o sebevraždu,
děti kvůli určitým lékům mít nesmí alespoň deset let, tzn. že je už asi nebude mít nikdy, .... a hlavně, už nikdy nebude ta bezstarostná a vyrovnaná holka, jak jsem ji znala.
Jo, a ten "její" ji zase začal kontaktovat, a stojí o pokračování vztahu...
Ono může být za nějaký čas všechno trošku jinak...
Podívej se taky na nás, na holky, co tu pořád píšem, jak nemůžeme otěhotnět.... Co bychom za to daly.
Prosím Tě ještě jednou, Hvězdičko, nechoď na potrat, zvlášť když máš kam hlavu složit, všechno zvládneš, uvidíš... nebude to lehký ale půjde to.