Na podobný problém jsem narazila u sví dcery někdy ve věku okolo tří měsíců a protože jsem cítila intuitivně, že dceři nic nechybí, jenom protestuje proti postýlce, nechala jsem ji chvíli plakat, seděla jsem kousek od postýlky, kdyby se pláč stupňoval, vždy jsem ji jen řekla spinkej a pohladila jí, ale nevyndavala, nehoupala, nedrncala. Nechtěla jsem, aby si na to zvykla a později se bez těchto procedur neobešla. Trvalo to asi pět dní a poté se dcera naučila v postýlce usínat. Myslím, že jí to žádné trauma nepřivodilo, dnes ví, že postýlka je na spaní a usíná kdykoli ji do ní položím i přes den. Spí v noci jedenáct hodin bez jediného probuzení. Takže pokud vám mohu radit, nebojte se tolik, že dítě vystresujete, ono potřebuje ze všeho nejvíc k usínání klid, radí to i dětští psychologové, pokud budete houpat, drncat apod. dítě si nezvykne na jeden způsob usínání. Je pro něj lepší, když se při lehkém probuzení urpostřed noci umí samo uklidnit a znova usnout, než kdyby začalo křičet, že potřebuje znovu udrncat. Když bude pláč opravdu nesnesitelný, chvíli dítě klidně pochovejte, ale pak ho uložte zpět do postýlky. Zkuste mu i potichu zpívat ukolébavku, to vše ale v úplné tmě. Můžete si takhle malé dítě i položit tvářičkou na svou hruď, aby slyšelo vaše srdce, které je uklidní. Věřím, že to zvládnete a vaše děťátko se naučí v klidu usínat. Držím moc palce.