Zdravím všechny maminky ve šťastném očekávání!
Už je to skoro pět let co jsem byla v Bohunické porodnici už tři týdny před porodem a to jen z toho důvodu,že několik lékařů(ne z porodnice)se rozhodlo doporučit mi císařský řez,což jsem oplakala.Druhý den po nástupu mě poslali na několik vyšetření a pak mi radostně zdělili,že budu rodit normálně.Byla to dobrá zpráva,ale řeknu vám,že mě dost vyděsila.Ostatní maminky ,mají většinou možnost připravit se duševně na porod celých devět měsíců.Já jsem nevěděla kdy začnu rodit.Mohlo to být každou hodinu.Nakonec jsem na přípravu měla skoro tři týdny,které byli zakončené neustálým přemlouváním k vyvolání porodu,z mé strany horečným odmítáním a chozením po schodech sedmi pater nahoru a dolů.Už si ze mě dělali srandu jestli počítám s tím,že jednou budu muset porodit.Všichni byli moc fajn a moc mi pomohli,ikdyž z těch lidí už tam dnes asi pracuje málokdo.Pak to jednou večer přišlo.Počkala jsem několik hodin a pak jsem šla za sestřičkou.Ta přivedla noční službu konající lékařku.Musela ji chudinu vzbudit,protože přišla lehce opuchlá a s několika rýhami a vytlačeným knoflíkem ve tváři.Když jsem se jí omlouvala,že jsem nemohla jinak,mžourající a usmívající se mi řekla,že je tady přece od toho.Vyšetřila mě a poslala na sál.Můj porod trval 25 hodin.Na sále se vystřídaly tři směny.Musím říct,že ta první moc příjemná nebyla,ale naštěstí jsme se zažily jen asi dvě hodiny.Většinu času si mě nevšímly a to bylo v jejich případě dobře.Další směny byly vynikající.V druhé době porodní mě hlídaly dvě asistentky a lékařka.Rodila jsem ve všech polohách.Na posteli na boku,v dřepu u postele,na stojáka jak indiánka no prostě doporučovaly mi co se dalo, aby jsme společnými silami dostaly na svět ten malinkatej zázrak.Pomohl mi v této době už můj bývalý manžel,který se změnil v naprosto skvělou porodní bábu.Nemusela jsem mu ani nic říkat,byla mezi námi v tu chvíli hotová telepatie.Je to taky jediný okamžik v našem sedmiletém společném životě,kdy jsem si na něj nemohla stěžovat. Takže tatínka rozhodně s sebou na sál!Nakonec po 25 hodinách snažení nás všech se nám podařilo přivést na svět zdravou,růžovou,bezvlasou a 3,50vážící holčičku Ester.Třetí směna byla taky skvělá a moc dobře se o mě postaraly.Na novarozeneckém oddělení to už bylo trošku horší.Měla jsem chvilkama pocit,že jsem tam navíc.Mladší sestřičky byly fajn,starší se mnou jednali ve stylu ty blbečku co zase chceš.Díky mému vyčerpání se mě to docela dotklo,ale je to asi jen jedna věc,kterou bych této porodnici mohla vyčítat.Je to už delší doba.Změnila se spousta věcí,lidé i zařízení.Doufám,že jen k lepšímu,protože ikdyž žiju většinu roku v Kolíně chystám se v nejbližší době rodit znovu v Bohunicích.Takže držím palce všem nastávajícím maminkám a vy prosím držte palce mě. Ahoj Radka