Milé maminky, jak já Vám rozumím! Můj roční Vilémek je zářný příklad ve dne nejsladšího hošíčka, který usne po dvou zhoupnutích v kočárku a kouzelně chrupe dvě hodiny, na druhou stranu příklad nočního tyrana, který usne pouze kojením. To by mi ani nevadilo, kdyby se za půl hodiny opět neprobudil...Co s tím?Hlad nemá, vybrečet nefunguje...A tak zase zalehnu a kojím akojím a záda bolí a mě se chce spát...a tak ani nevím už rok co je televize, naložit se do vany apod.Končím vyčerpaná s malým v manželské posteli(bez manžela, ten je v jiném pokoji, aby náš korunní princ měl dostatek místa a hlavně, aby ho náhodou vrznutí postele, či jiný minizvuk nevzbudil, já se vedle něj ani nehnu, netroufám si pomalu ani dýchat), stejně se budí v intervalu hodina, hodina a půl a nepomůže nic krom kojení. Snaha přendat malého do jeho postýlky sice je, ale pokaždé se tím vzbudí a pláče a totálně se vzbudí. Co dělat? Když slyším, že ostatní děti spí od večera do rána, připadá mi to jako utopie. Když jiným mamkám řeknu, že byla supernoc jen 4xvzhůru, ptají se mě s hrůzou v očích, jak to zvládám..chacha, jak asi, silou vůle. Nočním akcím zdar!