Ahoj Anežko,
U Apolináře koncem roku 2006 probíhala veliká rekonstrukce a jeden ze dvou porodních sálů byl mimo provoz. Protože byl v provozu pouze jeden porodní sál, bylo tam dost narváno. My jsme byly na čekatelském pokoji celou noc čtyři a postupně všechny odrodily během dopoledne. Během dopoledne také dorazily "ty šťastlivky" které ani na čekatelský pokoj nemusely. Každopádně i přes to, že nás bylo relativně hodně - necítila jsem málo soukromí. Samozřejmě jsem měla po naší první návštěvě porodního sálu (během předporodního kurzu) stejný pocit, jako ty. Tolik boxů vedle sebe se mi zdálo fakt divný - ale během porodu jsem vůbec nic "od vedle" neslyšela. V tu chvíli jsem se soustředila nejvíc na sebe a na miminko a ne na ostatní maminy. Já vnímala jenom sebe a manžela - bylo to fajn. Jo - taky jsem před porodem hrozně řešila, co budu mít na sobě během porodu. Děsila jsem se představy, že tam ležim nahá s nohama nahoře, jako nějaký zvíře. Tak takhle to není ;o) Dostala jsem apartní bílou košily a kupodivu mi to vůbec nevadilo. V těch košilých jsme potom chodily i celou dobu na šestinedělí - vypadá to, jako sněm strašidel, ale je to děsně praktický - a navíc je můžeš měnit, tak jak potřebuješ. Nic speciálního, co by sis měla vzít mě teď nenapadá.

Teď po Novém roce už by snad měly fungovat oba sály, tak snad nebudete mít tolik narváno ;o) Přeju hodně štěstí a snad jednu radu - neřeš takový maličkosti (stejně jako já) důležitější je, že tam jsou skvělí odborníci a kdyby se cokoli dělo hlavně tvýmu miminku - oni se o něj postarají nejlíp v republice a to je nejdůležitější.