Milý Tomáši..
V této situaci je dobrá rada nad zlato! Když mě bylo 16 let, byla jsem přesvědčena, že kdybych náhodou otěhotněla, nešla bych nikdy na potrat a rozhodně jsem si byla jistá, že bych se dokázela postarat o miminko...
Dnes jsem šťastná, že jsem byla takové zkušenosti ušetřena, protože dnes vím co takové dítě potřebuje a není to jen přebalit a dát spát!
Dnes vím, že kdybych tenkrát otěhotněla a ponechala si miminko, bez pomoci rodičů by to určitě nešlo. V 16-ti letech si člověk myslí (i v 18-ti), že je dospělý a zralý....bohužel později zjistí, že v 18-ti letech je jen dospělý...
Proto jedna rada ode mne....promluvte si s rodiči. Zřejmě nebudou nadšení, ale milují vás a určitě poradí lépe než my tady, protože znají vaší osobnost!
Měj se hezky a ať se vaše sny splní...Mirka