Ahoj, docela mě mrzí, když známí a příbuzní mi při pohledu na bříško tvrdí, že mi těhotenství nevěří :-). První dva měsíce jsem zhubla 9 kg a to díky častým celodenním a celonočním nevolnostem. Nyní už druhým týdnem mám pokoj a jím přesto vyváženě, co nejvíce zaleniny, vynechávám tuky apod. Při pohledu do zrcadla si říkám, že už se mi bříško malilinko přeci jen rýsuje, ale okolí se mi jen vysmívá. Nebýt gigantického nárůstu prsou a předešlým mukám při zvracení, sama bych asi byla na pochybách, zda doopravdy budu maminou. Myslím si ale, že je zbytečné se stresovat s bříškem, neboť on ten správný čas, kdy se začne krásně rýsovat přijde a je jedno jestli v třetím nebo až v pátém měsíci, mnohem důležitějším je, aby mimčo v něm bylo zdravé a psychicky v pohodě. Já už od počátku si něžně hladím místa, kde se nachází a promlouvám k němu, a lhala bych, kdybych tvrdila, že jsem celá nedočkavá,až ucítím první pohyby... ale vše má svůj čas a žádná maminka o to, bez ohledu na velikost bříška, nebude ošizena.