Ahoj ženské,
potěšily jste mě všechny tři. Donedávna jsem si myslela, že takovéhle zmatky a trapasy vyrábím jen sama. Hned mi je lépe na dušičce, díky
:-)
Jakžtakž jsem stíhala, dokud jsem měla jen jedno dítě, i když i tak mi to dalo zabrat, protože prvorozený je silně hyperaktivní a má diagnostikovanou těžkou formu tzv. lehké mozkové dysfunkce. (Kdo má takové dítě doma, tak ví, o čem mluvím).
Teď nás je ale doma víc o dalšího předškoláka a manželovi se pracovně dlouhodobě nedaří, takže finančně "táhnu" rodinu víceméně sama - a už nestíhám a mám podobné výpadky a trapasy několikrát do týdne.
Tak se držte holky, bude (snad) časem lépe :-) Až budou z našich dětí protivní puberťáci, tak budeme se slzami v očích vzpomínat na to, jak byly krásné doby, kdy jsme dělaly tyhle trapasy - a kdy naše děti byly malé a roztomilé. (Ale ne - naše děti budou prima i v pubertě, že?! :-)))
Tak ať se Vám daří a díky za povzbuzení!