Předem musím říci že mám kočár pro trojcata a bydlím v paneláku v prvním patře.Když byly děti ještě malé, dalo se jít na procházku celkem lehce.Oblečení jsem si nachystala do prádelního koše,s ním došla do ložnice ,na manželskou postel rozložila podle toho komu co patří a oblékla všechny děti.Dvě jsem dala zatím do postýlek a postupně je všechny odnosila do kočáru.Venku jsem nasadila výraz podle toho jak moc jsem spěchala protože mě neustále někdo zastavoval a šlo se.
Tedˇ, když je dětem 17. měsíců,už je to horší jelikož bych musela nechávat
vždy někoho v postýlce ,nebo v kočáru samotného a mám strach aby se nestal nějaký úraz.Rěším to tedy tak že chodíme s pečovatelkou ven obě a to jen dopoledne a budˇjdeme společně,nebo ona jde s kočárem pro dvojčata na procházku v okolí a já s golfkama například do obchodu.Tato verze se mi osvědčila asi nejvíce,jelikož si s chůvou(pečovatelkou) od sebe navzájem odpočineme a já si alesponˇna krátký čas připadám jako řadová maminka za kterou se nikdo neotáčí.
Jak to ale budeme řešit až děti trošku povyrostou a už nebudou chtít být v kočárku,to opravdu nevím.pokud pro mě máte někdo dobrý tip,ozvěte se mi prosím.Předem děkuji a slibuji že všechny rady předám dál.(i ty co se budou týkat něčeho jiného kolem vícečat)
Dáša Kalinová kalinovi-brno@volny.cz