Corro, nejedná se o 100%, leč o docela vysoké procento :o( NIcméně je pravda, že od té doby se to pomalu zlepšuje :o)

A že si maminy stěžují na Rodině? Proč ne? Je to takové upozornění na to, co může dotyčnou čekat, když si NEDÁ POZOR. To, co jsem u prvního očekávala, pro mne problém nebyl - zvládla jsem si prosadit svou. Ale přiznávám, že se objevily věci, které mě ani ve snu nenapadly, a ty už jsem nezvládla. Třeba mě ani ve snu nenapadlo, že jsou lékaři schopní rodičku ZASTRAŠOVAT, jen aby dosáhli svého. Já fakt v první chvíli měla šílený srach, že se děje něco špatného s miminkem :o(((

Jinak nevím, jestli jsi zkoušela stěžovat - manžel ano, bezprostředně po porodu, na zcela konkrétní, faktickou (teda nesubjektivní) věc... a neuspěl. Stěžoval si, že nějaká PA udělala hanlivou poznámku o jeho přítomnosi na dokumentaci, která se mnou šla na oddělení - velkým tiskacím písmem na titulní stránce, jak si saniťák odložil papíry ke mne vozík, nešlo to přehlédnout. Žádal, aby se mohl s dotyčnou PA setkat a proříkat si to s ní. Hmmm, odpověď? Byl jste rozušený z porodu, NIKDO NIC NENAPSAL :O(((( Fakt je ten, že tohle byla poslední kapička, která mne nakrkla tak, že i já jsem si stěžovala, bez odezvy. Ale pravda je, že fněkteré věci, na které jsem si stěžovala, se tak čtvrt roku po mém dopisu v porodnici začaly měnit - soudě podle ohlaů z Rodiny. Takže je možné, že můj dopis, sice bez odezvy, byl jeden z těch kapek, které přispěly k tomu, že to v porodnici začaly řešit :o)

S.