Maminky školáčků, dosud jsem tuhletu diskuzi pouze pročítala, dnes mě okolnosti donutily přispět. Poslouchejte: Včera se můj osmiletý syn vrátil ze školy neobvykle zamlklý a smutný. Ptám se: Co se stalo, něco se ti nepovedlo, máš špatnou známku? Ne, mami, jen jsem si zapomněl doma penál s tužkama a pastelkama. Já na to: No, to stane, tak sis určitě od někoho půjčil. A on na to, že poprosil kamaráda, se kterým sedí v lavici. Jenže, zrovna stála vedle PANÍ UČITELKA, slyšela to a prý řekla: Vykašli se na něho, nic mu nepůjčuj.Když syn namítl, že zapomněl penál, tak zas prý jen odsekla, že nemá zapomínat.
Bylo mi syna v tu chvíli tak líto a zároveň jsem měla na tu PANÍ UČITELKU takový vztek, že se to nedá popsat.
Napadá vás, to, co mně? K čemu je ona proboha vede? Místo, aby je učila, aby se k sobě navzájem slušně chovali a pomáhali si, tak ona je navádí k něčemu takovému? Co mu řekne příště? Ať se zmlátí? Ještě podotýkám, že je to starší učitelka a silně zvažuju, zda si na ni nebudu stěžovat. Mám strach, že mě ten vztek přes víkend přejde.