Rodila jsem dvakrát, pokaždé v Podolí, v sedmdesátých letech. Nástřih brali jako samozřejmost, vůbec na nic se neptali. Myslím, že v prvním případě to bylo zbytečné, dcera měla úzkou protáhlou hlavičku. U syna to bylo horší, hlavu měl větší, vážil 3,60 kg a taky to ke konci šlo nějak hůř. Ale možná kdybych rodila v jiné poloze, než tehdy předepsané, bylo by to bez problému. Šití bylo opravdu nepříjemné,cítila jsem to i přesto, že jsem byla "obolená" porodem a i když doktor říkal, že to nic není.Po prvním porodu se mi to pak i hůř hojilo,nemohla jsem ani sedět a musela jsem denně omývat hypermanganem.Ale do tří týdnů to bylo zahojené a co se týká sexu, tak manžel prostě čekal necelý měsíc.. poté probíhal opatrný sex a kupodivu musím konstatovat, že šití už bylo zahojené dostatečně. Při druhém porodu opět stříhání, tehdy se o ničem nediskutovalo, nebyly žádné informace - moje matka v padesátých letech rodila obdobně. Moje dcera rodila prvně též v Podolí a podruhé ve Vrchlabí v r. 2003. Tam to bylo určitě lepší, až na to, že obvykle tam bylo dost volno - a v den, kdy rodila, se sešlo najednou několik porodů, takže vana byla obsazená atd. Ale stejně tento porod hodnotila jako lepší než v Podolí.