Kafaline,
koupiruju jsem co jsem psala, nejak nevim jak vic to objasnit, nebo cemu presne nerozumis.

Jsem si precetla ten clanek, ktery tu zminuje Kafalin a teprve jsem pochopila, ze u vas Kefaline jste vschni Cesi a Cechach zijete, chapu to dobre? Chtela bych se te zeptat jestli to mas nejak promysleny do budoucna? Budes s ditetem mluvit vzdy jenom anglicky, rozumi manzelka anglicky? Ja o tomhle nekdy dumam jak to bude, manzel cesky trochu umi, ale to jsou opravdu jen zaklady, ted kdyz je dcera mala tak je to celkem fuk, ale az bude vetsi tak abysme se mohli bavit vsichni normalne dohromady. Pak bych musela bud ja zacit mluvit v urcitych situacich i na dceru anglicky a nebo by musel m. se svou cestinou pohnout abychom mohli pouzivat oba jazyky paralelne, aniz by se nikdo necitil mimo (teda hlavne manzel).
musim rict, ze by me taky zajimala odpoved na to co se pta Nelie, jasne clanek si prectem, nepopiram ze to asi muze fungovat ale co psychicka stranka veci???

Jinak ja samozrejme neznam tvoje jazykove schopnosti a znalosti, taky jsem drivavejc premyslela, ze az budu mit jednou dite tak bych chtela aby se ucilo jazyk driv, ale prijde mi nejoptimalnejsi zacit s tim ve skolce, formou hry s rodily mluvcim, nebo nekym kdo mluvi jako rodily mluvci (na te urovni ja zdaleka nejsem). Ona ta vicejazycnost pro zivot rodiny neni uplne jednoducha, zvlast pokud vsichni neovladaji vsechny jazyky, to mi asi tady vetsina potvrdi.

Zaroven jsem cetla v jedne - mne sympaticke knize - jak postupovat kdyz se uci dite mluvit (nejde o bilingulismus) - ze se nema dite nutit opakovat slovo uplne spravne, ze kdyz deti ze zacatku komolej a tak tak se ma to slovo po nem znovu zopakovat nenasilne v nejake vete. Protoze nutit dite nema cenu, dite se muze " zavrit" a prestat mluvit, muze se citit nedoceneno, a ja bych to videla podobne i s tim jestli ignorovat nebo neignorovat.

Program Skype mam, ale nejak nevidim duvod proc nezustat tady na Rodine.