Mila Regino !
At dumam jak dumam, asi nevydumam nic, co by Ti zarucene pomohlo...
Je moc bezva, ze Ti nejde jenom o souloz, to by byla skoda, a ze ho k nicemu nenutis, to by bylo jeste horsi.

Upoutala mne Tvoje poznamka "on si to vysvetli jako, ze neni dost dobry a nestaci mi ... atd.". Jenom by mne zajimalo, jestli Ti rekl neco v tomhle duchu nebo jestli si to jenom myslis. Je pravda, ze muzske "ego" je zranitelne, nekdy vic nez u zen. A nasledky muzou byt ... radsi ani nemyslet. Ale zkusila bych mu to rict nejak citlive a hlavne zacit nejakou chvalou, jako ze je Ti s nim moc bezva, kdyz jste "spolu" atd., hodne ho proste nejdriv chvalit a pak mu nejak "diplomaticky" rict, ze bys byla moc rada, kdyby to bylo casteji ... vsak Ty uz budes vedet, jak mu to rict.
Neber moje psani jako nejake odborne rady, to jsem daleka a hlavne nejsem odbornik. Jenom to jsou moje napady a namety, jak by to treba mohlo jit napravit a vyresit Tvuj problem.

Eliska

PS: Kdyz si to tak uvedomuju, ja jsem byla jako Tvuj muz. Jenom v klasicke poloze, v posteli, lezet jenom jednim smerem ... proste konzervatismus nejvyssiho stupne (nespis zpusobeny vychovou a tim, ze se o tehle vecech u nas doma vubec nemluvilo). A trvalo to skoro 6 let a to vsechno s jednim muzskym, ktery byl a je muj prvni a je jeste o tri roky mladsi. A pak jsem se nejak "rozjela", proste uvolnila a prijala skutecnost, ze to jde i jinak (ja vim, Ty jsi to uz zkousela ;-))) ) a ze kdyz chce ten druhy a mne se zrovna nechce, tak muzu to udelat tak, jak jsem psala v tom predeslym pisani a ono se mi to vrati. A ver mi, ze to nekdy delam s myslenkou, aby uz to bylo "odbyte" (ale ne odflaknute). A muj parner si to ted nemuze vynachvalit.
No nic, to mel byt pokus o doklad, ze i konzervativniho parnera lze "uvolnit" a on si to pak taky uziva. Snad se Ti povede to nejak vyresit a dovest k oboustranne spokojenosti. A ozvi se.