Když jsem čekala 2.chlapečka,bylo mému staršímu dva roky.Pořád jsem si říkala,zda je vůbec možné mít někoho tak strašně moc ráda,jako Honzíka.Přišel Filípek a ejhle,šlo to.Ty lásky jsou každá jiná,jako ty dvě děti.Něco podobného je i to věnování se.Vy se svému dítěti věnujete a obohacujete jeho i sebe o krásné vztahy.Když budete mít ještě jedno dítě obohatí se život vašeho prvního dítěte jinými vztahy,které budou krásné zase jinak - a takové ,jaké byste dítěti neposkytla.Tedy jej o nic neošidíte-naopak obohatíte sebe i děti.
Jedno dítě je jaksi výlučné,neopakovatelné,kdežto více dětí je jakási variace na stejné téma,člověk se musí sklonit před velikostí přírody,která si v našich dětech hraje se stejným základem a přece vytváří tak odlišné bytosti.I to je krásná stránka,kterou přináší rodičovství více dětí.