Milá Milado, s tímto Tvým názorem naprosto souhlasím. Také si myslím, že je povinností rodičů dělat své děti šťastnými nebo přinejmenším - nečinit je nešťastnými. A také si myslím, že rozvod rodičů je pro jejich děti správným řešením pouze v těch případech, kdy se jedná o alkoholismus, drogy, domácí násilí a podobné patologické jevy. Dětí by se neměly dotýkat krize rodičů pramenící pouze z jejich nespokojenosti či zamilovanosti do svých milenců a milenek. V tomto případě jsem také pro zachování tradiční rodiny a rodiče ať se chovají rozumně, rozumně tím myslí, ať se domluví na jiných pravidlech - kvůli dětem. Přivedly je na svět, je to jejich morální povinnost a především by to měla být láska k dětem samotným. Moje děti konkrétně by opravdu hodně trpěly, kdyby ráno nenašly každý den tatínka nebo mě doma, kdybychom žili odděleně. A nemyslím, že záleží na věku dětí, já osobně si nedovedu vůbec představit, že by od sebe šli mí rodiče, a to u nich jejich vztah nebyl vždy až tak růžový. Já bych nedokázala své děti opustit kvůli nějaké potenciální nové lásce, i střídavá péče není to pravé řešení. Tenhle chaos ve výchově a životě dětí chápu pouze v těch výše zmiňovaných důvodech rozpadu manželství. Tam to bývá pak osvobozením od stresu a trápení. A jsem hrozně šťastná, že si můžu být jistá a věřit tomu, že i můj manžel svoje děti miluje a nikdy by je neopustil.Nikdy by jim nezkazil dětství a dospívání. Domluvit by se lidi měli v případných manželských krizích i přes různé emoce nějak tak, aby se to dětí nějak bolestně nedotýkalo.