Ahoj,
nevěš hlavu, v současnosti je mi bez 2 týdnů 40, nejstaršímu synovi je 9 - lehká matematika, měla jsem ho v necelých 31 letech. Po 4 letech útrap - narodil se po 3 předchozích samovolných potratech - ten 3 byl už vlastně porod - 7. měsíc těhotenství. Lékaři už další těhotenství nedoporučovali, prý je to dané geneticky. Chodili jsme po všech možných vyšetřeních, ze sexu a rodičovství se pomalu stávala povinnost. Ale když řekli, že už ne - něco se ve mě zlomilo a někde dole v koutku duše jsem jim odpověděla - "a na just jo"... A tak s plným vědomím toho, že popáté už opravdu ne - jsme to společně s manželem zkoušeli dál. A světe div se - podařilo se a nejenom to, po Kubovi přišel Míla a po Mílovi Vojta. Nelituji ničeho, trpělivost se nám vrátila vrchovatou měrou - někdy až přetékající...
Petra